Farní kostel sv. Vavřince

Patron kostela a obce Sv. Vavřinec

Vavřinec jáhen, mučedník narozen kolem roku 230 ve Španělsku, zemřel 10.srpna 258 v Římě.

Patron knihovníků, archivářů, kuchařů, pivovarníků, hostinských, správců, pradlen, žehlířů, cukrářů, sklenářů, sklářů, hasičů, žáků a studentů, přímluvce při chorobách očních, houseru, ischiasu, horečce, kožních chorobách, proti nebezpečí ohně, proti mukám očistce, za úrodu vinných hroznů, vinohradníků, chudáků, proti moru.

Patřil a patří k neúctivanějším světcům celého světa. Jen v Římě je mu zasvěcených 30 kostelů, ve světě je jich několik tisíc. Přišel ze Španělska do Říma, kde se stal arcijáhnem papeže Sixta II. Papež byl mladému křesťanovi nejen představeným, ale i otcovským přítelem a především vzorem. Císař Valerián byl krutým pronásledovatelem křesťanů, dal papeže Sixta zatknout a popravit. Cestou na popraviště ho doprovázel plačící Vavřinec, nechtěl už žít a zvolal : " Kam jdeš, otče, bez svého syna ?" Sixtus svého jáhna utěšoval a prorokoval i jemu blízké mučednictví. Dal mu ještě úkol, rozdělit celý církevní poklad mezi chudé.

Císař Valerián vznesl nárok na církevní majetek. Vavřinec během tří dnů rozdal cirkevní majetek nuzákům. Třetí den předvedl tyto lidi Valeriánovi a hlásil císaři, že před ním stojí pravé poklady církve. Vavřinec byl zatčen a odsouzen k smrti. Po krutém mučení byl upálen na roštu. Během mučení nevyšel z jeho rtů žádný nářek, velebil Boha a modlil se. Rošt jako artibut patrona Sv. Vavřince je ve znaku obce Štáblovice.

O kostele sv. Vavřince

Byl postaven na současném místě na náklady lenního pána Kašpara Rotrmberka z Ketře a vysvěcen v roce 1603, jak tom svědčí dosud dochovaný nápis s erby na věži kostelní : "Léta 1603 já Kašpar Rotmberk z Ketře na Štáblovicích dal jsem tento kostel s pomocí Boží na svůj náklad vystavěti ke cti a chvále Spasitele." Z této doby se dosud dochovalo 6 náhrobních pískovcových desek.

Původní kostel byl 12 m dlouhý, 6 m široký a místo v něm bylo pro 320 osob. Presbytář byl klenutý, loď měla deskový strop, pavlač dřevěný a na něm varhany. V lodi byly tři oltáře, hlavní sv. Vavřince, boční Bolestné Matky Boží a Spasitele. Pod lodí byla krypta. Podle dokumentu, který byl nalezen ve věži kostela v roce 1994, usuzujeme, že kostel byl v roce 1755 opravován.

Kostel časem nevyhovoval a tak v roce 1854 se začalo se stavbou nového kostela. Stavba byla dokončena v roce 1855. Je vystavěn z cihel, dílem z kamene, strop palachový, dlažba kamenná, střecha břidlicí kryta, věž však zůstala původní z roku 1603. Je 23 m dlouhý, 8.86 m široký, kromě síně pod věži, která je 5.50 m dlouhá a 3.77 m široká. Kostel má 7 velikých okem, na epištolní straně 3 a evangelní straně 4. Hlavní oltář sv. Vavřince, boční oltáře sv. Salvatora a sv. Anny, křtitelnice, křížová cesta, 25 kostelních lavic, kazatelna, vzadu lodě 2 zpovědnice. Vchody do chrámu jsou tři, hlavní, pod věží, boční na straně polední a přes sakristii, čtvrtý vchod na kůr a věž je zvenku.