Historie

Nejstarší historie

Štáblovice byly založeny za olomouckého biskupa Bruna ze Schaunbergu v rozmezí mezi léty 1245 - 1281. O starém původu obce svědčí původní uspořádání chalup ve tvaru podkovy,kdy přední část vesnice tvořilo sídlo pána a bočnice byly selské a zahradnické statky poddaných. Vesnice zřejmě nese název po zakladateli p. Stabulovi.

První písemná zmínka je z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskupství. Prvními uvedenými držiteli Štáblovic byli biskupští manové Mikuláš a Bruno ze Štáblovic (snad synové nebo vnuci zakladatele), žili v roce 1320 - 1360.

Držitelé štáblovického léna, vladykové, se poměrně rychle střídali, sídlili na tvrzi ve vsi. Jedním z nejvýznamnějších byl Kašpar Rotrmberk z Ketře, který zíslal štáblovické léno v roce 1558 a dal tvrz přestavět na menší renezanční zámek, o století později za Jana Lescouranta byl přestavěn v barokním stylu a svou nynější podobu získal za Sobků z Kornic, kteří se stali držiteli léna v roce l759 a zůstali jimi až do novověku.

Štáblovice byly pravděpodobně již v 16. století farou a dřevěný kostel pobočkou ústředního kostela v Jaktaři. v průběhu třicetileté války však fara zanikla.

Obec za II. světové války

Po mnichovské dohodě byly Sudety obsazeny německým vojskem a připojeny k Německé říši. Bylo vytvořeno 5 pásem, v pátém pásmu byly i Štáblovice. Úřadování bylo nařízeno v německém jazyce.

V roce 1939 provedeno sčítání obyvatelstva dle národností a náboženství. Ve Štábloviích v den sčítání 17.5. bylo dle sdělení pana barona 588 katolíků, 5 nekatolíků, dle národností 544 Čechů a 40 Němců.

30.3. je bombardována a hoří Opava, německé vojsko je v Uhlířově a od 26.1. i ve Štáblovicích. 23. dubna 1945 byl první nálet Rusů na Štáblovice. Mezi Štáblovicemi a Uhlířovem bylo minové pole, bojová linie německá byly u Králového kříže - příkop až do "Prsůvek zbudována kulometná hnízda.

V sobotu 5. května 1945 byla obec opět bombardována. Ráno hořely domy a stodoly, ozývala se střelba. Němečtí vojáci z přední fronty utíkali. Při bombardování ve Štáblovicích hořelo asi 27 domů. Obětaví občané se pokoušeli hasit, ale pro odstřelování to nebylo možné. Farní kostel byl zasažen čtyřmi střelami, byly poničeny okna, střecha i kostelní věž. Zcela byla rozbitá i zámecká kaple a venku socha sv. Vendelína. Dva občané byli zabiti a dva zraněni.

Obec Štáblovice byla osvobozena v sobotu 5. května 1945 ruskými vojáky, kteří přišli od Benkovic. Obyvatelé je vřele vítali a hostili.

Při osvobozování Štáblovic padlo celkem 9 ruských vojáků. Pochováni byli na polích, 1 na hřbitově a jeden u 5 křížů. Hroby byly označeny dřevěnou červenou pěticípou hvězdou. 21.1.1946 byli exhumováni a pochováni do společného hrobu na městském hřbitově v Opavě.

Po skončení války byl majitel velkostatku Viktor Sobeck Skal odsunut do Bavor. Zjara roku 1946 se konala ve zdejší obci parcelace bývalého velkostatku jakožto konfiskátu. Z této parcelace bylo obci kromě pole též přidělena část lesa, rybník u křižovatky Dolní Životice, Uhlířov,Štáblovice, také zámek s parkem, zahradnictví a lihovar. Zámek byl silně válkou poškozen a velká část zámeckého zařízení se ztratila.

Obecní kronika

Odkazy na digitalizáty obecních kronik Štáblovic s uvedením jejich uložení v Okresním archivu Opava:

• SOkA Opava, f. Archiv obce Štáblovice, inv. č. 14, Kronika obce Štáblovice zachycující historii od roku 1603, /1929-1937/
• SOkA Opava, f. Místní národní výbor Štáblovice, inv. č. 21, Kronika obce Štáblovice obsahující zápisy událostí od roku 1945, /1948-1961/
• SOkA Opava, f. Místní národní výbor Štáblovice, inv. č. 22, Kronika obce Štáblovice, /1962-1973/
• SOkA Opava, f. Místní národní výbor Štáblovice, inv. č. 23, Kronika obce Štáblovice, /1974-1979/

Více informací o historií naší obce si můžete přečíst na webu:

• www.mistopisy.cz
• www.soupispamatek.com